kdysi sem prý malovala krásně,
kdysi sem prý psala dokoce i básně,
dneska už mi to tak nejde,
ale copak na tom sejde . . .
Popustím fantazii otěže
však ono se z toho něco vykřeše
a tak si básničkuju
zamotaná do deky
u toho si pokuřuju
a pojídám
. . . brambůrky . . .
heč :o)
(jasně zhřešila sem ,ale jednou za čas se to prý musí)
. . . . . .
takže popojedem
Stínovaná
směju se směju na celý svět
pláču pak pláču za chvíli hned
broukám si broukám písničku
bouchám si bouchám rakvičku
kdo viděl nemlčel
kdo mlčel neviděl
kdo slyšel nekřičel
kdo křičel neslyšel
pocity city a smělý duch
kolem a okolo je čilý ruch
necita nelida poslouchá za humny
zareje do srdce bolestný klín
zahrajem do kroku rukama na bubny
dopadne na srdce ledový stín
boty si vyzuju
kaničky vyvleču
na trubku zaduju
a pak hned uteču
nechytíš nelapíš jemnoučký prach
zbyde tu nakonec jen velký strach
nadechnou vydechnout ještě se smím
nemyslet nečekat zbude jen stín
*********
Někdy
někdy voda,někdy břečka
jindy smutek nebo léčka
někdy radost, někdy vráska
jindy bolest nebo láska
někdy smích a někdy žal
kdopak by to počítal.
**********